Jen bych se vrátila zpětně k poslednímu článku, tedy míněný Den 1.! Tím dnem má výzva neskončila, dostala jsem se za půlku, avšak pak byl výjezd s táborem a já už se na to vykašlala. Docela bych chtěla začít znovu, jenže jsem to měla spojené s běháním a teď běhat nemůžu, protože mám přetržené vazy u nohy. To víte, paření s kamarádkou se nevyplácí (ať žije Praha a cluby!!!!). Takže bych ráda v průběhu tohoto měsíce opět zabrala, jelikož mě pohyb zkrátka baví.
Teď k mému trávení prázdnin. Takhle nabyté jsem je snad ještě nikdy neměla! Prvních 15 dní jsem si zařizovala věci, měla u mě doma pařbu s kamarádkou, jako oslavu mých 18tin. Dále jsme to byly oslavit ještě s jejím přítelem v Praze, kde jsem si udělala právě ten úraz. Dva po úrazu, kdy jsem dostala berle a rozkaz, že na nohu nesmím šlapat, jsem vzala krosnu, spacák a jela na tábor. Byla jsem tam jako pracovní síla v kuchyni (aneb takto je to napsané ve smlouvě, popravdě jsme furt vařily s holkami a stály na nohou). Berle jsem tedy nechala doma a vyrazila jsem do Sloupu v Čechách. Byla jsem tam s kámošem o 2 dny dříve, než tábor začal, abychom se mohli ubytovat a tak. V pondělí večer (15.7.) jsem se slušně opila s jedním klukem (bylo mu 23, ale vypadal tak na 30 :D). V úterý se uklízelo, přijeli další vedoucí a další holčina do kuchyně a ve středu už přijely děti a další vedoucí. Za těch 14 jsem se naučila chlastat třeba od 12. hodin, nespat, stát 13. hodin na nohou, nelekat se (on totiž Filip na nás běžně bafal, takže jsem se stala imunní), text Černých baronů a písničku od Boba Dylana. Poslední týden jsem chtěla hrozně domů, protože jsem byla šíleně unavená a furt jsem byla v jednom kole. Avšak dva dny před odjezdem jsme si holkami vlastně uvědomily, že domů nechceme, že nám ta parta vyhovuje a že je vlastně sranda. Takže úterní loučení bylo dojemné. Od úterka jsem mírně v depkách, jelikož nemám do čeho kopnout, furt sedím na zadku a nudím se, nejradši bych šla běhat, ale nemůžu, po delším pohybu mi noha zase oteče,jako dnes, kdy jsem sekala zahradu. Koukám tedy na filmy, poslouchám písničky, vzpomínám na tábor a těším se do Chorvatska s mamkou a sestrou, na výjezd s vedoucíma, který bude v druhé polovině srpna a na školu! Haha, to kecám, samozřejmě!
To je asi vše, co bych řekla ke své neaktivitě a lenošení. Zkrátka mám mega nabyté prázky, původně jsem měla jet dnes i na třetí turnus tábora, ale mamka dohodla to moře a já byla tak unavená, že jsem to zrušila, ale teď, po odpočinku, bych jela zpět, ale na druhou stranu by tam nebyli stejní lidé../
Žádné komentáře:
Okomentovat