Co vidíme na těch svalnatých tělech ? Ty dokonalé rysy, uhrančivý pohled a k tomu všemu jejich povolání buďto hasič, policajt či snad dobrý manažer. Zkrátka a jasně nejen, že skvěle vypadají, ale jsou i více méně zabezpečení. Není divné, že obyčejní a milí kluci nás tolik nezajímají? A to i přesto, že každá z nás, teda snad většina z nás, touží po milém klukovi, který by připomněl vysněného prince na bílém koni s dokonalými načechranými vlasy? Obávám se, že i přesto, že po tomhle toužíme, naše podvědomí prahne po nějakém grázlíkovi, který je schopen s námi vymetat, lhát a nakonec bodnout nás dýkou do srdce, které se v té chvíli promění na 100 střípků jen proto, že jsme byly tak naivní a zamilovaly se.
Bohužel pro vás nemám žádné rady, jak se jím vyhnout. Je to jako epidemie, jejíž inkubační doba má možná tak pár hodin, než si uvědomíte, že jste po uši zamilovaná, a to i přes vědomí, že víte, že protějšek vás zrovna nemiluje tělem i duší, snad jen tím tělem.
Představte si třeba výcvik hasičů versus přehlídka modelů. Skočili by jste po modelovi nebo po hasičovi? Já osobně bych se zhroutila pod návalem testosteronu.
Tady nám snad může pomoct snad jen čistá mysl, nebo vědění, co od života a od mužů jako takových, chceme. Chceme si užívat nebo chceme mít super rodinku a báječného muže?
Chlap jako chlap.
Pac a pusu!
Žádné komentáře:
Okomentovat